Turistické informační centrum Hradec Králové

Informační centrum nenese zodpovědnost za skutečný průběh zde inzerovaných akcí. V důsledku opatření proti šíření koronaviru může docházet k termínovým či jiným změnám. Konání akce proto doporučujeme ověřit přímo u konkrétních pořadatelů. Děkujeme za pochopení. 

 


KALENDÁŘ AKCÍ

            1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31

16. srpna 2021

1
-
31

srpen



1
-
31

srpen

1
-
31

srpen


Střípky - to je výstava fotografií v informačním centru na Eliščině nábřeží od Zdeňka Puše, který se nezaměřuje na nějaké konkrétní téma. Dernisáž - neformální setnání s autorem - se uskuteční ve čtvrtek 26. srpna od 16.30. 



2
-
31

srpen


Výstavní soubor je sestavený z fotografií zhotovených historickými technikami, které datují svůj vznik v devatenáctém století. Nejstarší techniky (ušlechtilé tisky) jsou staré jako fotografe sama. Kallotypie rok 1841, kyanotypie rok 1842, platinotypie 1878 a dálší, tak jak vznikaly v proudu fotografického času. Dnes, v době digitálního věku, by se tyto postupy mohly považovat za přežitek času. Jenže právě spojení digitální techniky s ušlechtilými tisky odkrývá nové možnosti dalšího využití reprodukce fotografií způsobem, kdy se každý obraz stává originálem.

Ivan Nehera
*1960  Rychnov nad Kněžnou
             
O fotografování se zajímal od nepaměti. V 8 letech dostal svoji první kameru značky CORINA     a stal se zapáleným fotoamatérem. Osud mu byl příznivě nakloněn, protože doma jsou všechny „verky“, jak té krásné fotografické výbavě říká matka, a otec je prvním učitelem a rádcem. Následovalo období prvních fotografických zkušeností. Přišly další fotoaparáty Flexareta, Zenit, Praktika a také první pokusy se starými měchovými fotoaparáty. Z počátku formát  6x9 (z dnešního pohledu uživatele velkoformátových negativů tzv. „dětský formát“).  V roce 1989 získal živnostenské oprávnění pro obor fotografie. V roce 1990 dokončil  Institut výtvarné fotografie v Opavě. Otevřením hranic se zvýšila dostupnost techniky a jeho fotografické vybavení se rozrůstá o řadu kamer, která začíná ikonickým Canonem EOS 600. V druhé polovině devadesátých let minulého století se mu do rukou dostala velkoformátová kamera Globica 18x24 a Magnola 18x13. Tím začala cesta ke „královskému formátu“ 8x10 palců, určeného ke kontaktním kopiím. Rozvíjí živnostenskou činnost nejen o produktovou fotografii, ale přijímá zakázky stavebních firem na fotografování architektury i dokumentární stavební činnosti. Fotografuje pro různé organizace, pracuje na několika projektech a autorských kalendářů.

V současné době se také věnuje  přednáškové činnosti v oblasti nových digitálních technologii a také i starým fotografickým technikám. Jeho volná tvorba je dnes prezentována převážně klasickým černobílým postupem negativ - pozitiv za použití materiálu na bázi halogenidů stříbra. Pro tyto své fotograie využívá velkoformátové kamery a kontaktních kopii.  Své práce prezentoval na 11 samostatných výstavách a 31 s výstavách polečných.
 

4
-
25

srpen

5
-
31

srpen


Robert Gabris se ve svém díle s názvem „Insectopia“, spojujícím slova „insect“ (hmyz) a „utopia“ (utopie), zabývá myšlenkami „romské síly“ a jeho schopnosti vzdorovat dlouhé éře bílé nadvlády, tedy nesouhlasí s podrobením nadřazené skupině a nepřijímá „hegemonický proces“. Tato témata zpochybňuje vzhledem k postavení romského těla v rámci etnologických muzeí. Tělo, které bylo v průběhu minulých století vyvlastněno a optikou hegemonie reprezentováno jako bezbranné a zranitelné.

Dekolonizace probíhající napříč světovými muzei požaduje po bílé většině, aby napravila zločiny minulosti, vrátila etnickým skupinám uloupené artefakty i kulturní dědictví zpět a přestala prezentovat romské tělo ve sbírkách způsobem, který naplňuje představy hegemonie. Etnologická muzea se zatím snaží v jejich výstavních prostorách předat veřejnosti myšlenky rovnoprávnosti se svými programy „diverzity“, v jejichž rámci vystavují romské, africké a domorodé umělce.

Gabris jako romský a queer umělec zpochybňuje latentní zájmy těchto aktivit a navrhuje diskusi o funkčnosti tohoto typu kurátorských záměrů. Nabízí otázku: „Mohli by například „etnicky odlišní umělci“ obsadit muzeum (Occupy Museums) a dekonstruovat sbírky podle svých vlastních představ a zkušeností, aniž by byli podrobeni inspekci zaměstnanci muzea?“

Vernisáž výstavy se uskuteční 5. srpna od 18 hodin.

https://www.impulshk.cz/insectopia/


16

srpen


Josef (Miroslav Krobot) je spisovatel, který jednoho dne získá nečekanou schopnost – mimořádný sluch v podobě zaječích uší. Ten mu umožňuje výborně slyšet nejenom hlasy dalších lidí, ale především jejich myšlenky... Střet cizích a vlastních představ o sobě samém otevře Josefovi oči. Když mu pak jeho mladá přítelkyně Katka (Alexandra Borbély) oznámí, že s ním čeká dítě, Josef ví, že je to jeho poslední šance, jak si uspořádat dosavadní život. Rozhodne se s ní oženit a narovnat rodinné vztahy... Muž se zaječíma ušima je tragikomedií o muži, kterému se život převrátí vzhůru nohama ze dne na den, ale i vyprávěním o našich představách o životě a o tom, jak někdy mohou být mylné a zároveň smutné i komické.

16

srpen


200 milionů diváků! To je realita, které čelí hudební kapela Hatari – skupina umělců z Islandu – když se rozhodnou přihlásit se do Eurovize 2019. Ale tato senzace rychle zachází příliš daleko ve chvíli, kdy jsou vybráni, aby v soutěži reprezentovali Island. Nyní jsou Hatari předurčeni k cestě do Tel Avivu v Izraeli, aby reprezentovali jejich maličkou zemi na světové scéně. Tváří v tvář aktuálnímu politickému izraelsko-palestinského konfliktu se Hatari rozhodnou něco udělat: situaci zkusit změnit. Hatari se prohlašuje za „oceňovanou, antikapitalistickou, BDSM techno kapelu“. Díky svému vystupování si jich lidé začínají všímat, otevírají se novým myšlenkám. Dokážou však Hatari přispět do této kritické debaty pouze svým uměním? Nebo jejich poselství nezvládne proniknout přes zářivou bublinu, kterou Eurovize vytvořila?

16

srpen


Václav Vydra - jeden z nejoblíbenějších herců součastnosti
- známý z filmového Kameňáku
- svůj hlas propůjčil například Melmenovi z Madagaskaru
 
 
Pavel Nečas - díky svému vzhledu je často obsazován do rolí zaporáků
- porazil rolí hospodského Matějky v Okresním přeboru
- momentálně je oblíbená jeho role v Ordinaci v růžové zahradě


https://www.facebook.com/events/145393107731398

16

srpen


V příběhu Prvoka, Šampóna, Tečky a Karla si čtyři kamarádi ve středním věku přiznají, že nežijí tak, jak si představovali. A rozhodnou se vyřešit svou krizi provokativní hrou a plněním odvážných úkolů. Jak čtyřicátník zjistí, jestli je opravdovej chlap? Jak zabrání korozi svých ideálů, rozplynutí snů a scvrkávání varlat? Prvok, Šampón, Tečka a Karel se pokusí najít v sobě odvahu udělat pořádnou kravinu jako zamlada. Nebo aspoň odvahu za všech okolností říkat to, co si opravdu myslí. Kdo splní úkol, není sráč…

16

srpen


FAMU v kině 02 je nový celovečerní blok oceňovaných úspěšných krátkých filmů studentů a studentek FAMU, na který můžete letos vzít celou rodinu.

PARTNEŘI TURISTICKÉHO INFORMAČNÍHO CENTRA